Svátek má: Běla

Zprávy

Velikost textu:

Dopisy z Vídně: Virus „Teror“

Dopisy z Vídně: Virus „Teror“

Ne, ani slovíčko o pandemii. Ani slovíčko o tom, jak jsou znovunastolená opatření lockdownu ničivá pro psychiku lidí. Víme jak to vypadá u nás i jinde, píše naše dopisovatelka z Vídně.

Ilustrační foto
27. listopadu 2020 - 07:20

Všichni jsme teď na té Noemově arše, kde musíme vydržet a čekat, až nám holubice přinese v zobáčku ne zelenou větvičku, ale  vakcínu, která ukončí tuto dobu plnou sebezapření a obav z toho, jestli bude ta pevná zem, až z té archy vystoupíme, taková, jak jsme ji znali.

Na denní očkování strachem jsme si také zvykli. Octli jsme se ve stadiu, kdy strach bereme na vědomí jako stín, který nás provází na každém kroku.

Ale 2.listopadu tohoto roku, se nám strach ukázal ve své  další podobě. Záludné a zbabělé. Za pouhých pár týdnů dorazil teror  z  Paříže, Stockholmu a Nizze do Vídně…. Další čtyři lidské životy na kontě náboženských fanatiků a psychopatů. Další ostrov květin a svící na dlažbě, která nese stopy krveprolití.

O Rakousku se říkalo: „Die Insel der Seligen“….“Ostrov blažených“. Ten se začal v roce 2015 potápět. Příliš mnoho hostů ho přišlo navštívit a rozhodlo se zůstat. Ostrov Rakousko je přelidněn, přetížen. Ale těm „hostům“ se na něm zalíbilo. Nechtějí odejít, naopak, přivolávají si další soukmenovce. Ignorují, že už nejsou vítáni. A žádost původních obyvatel tohoto šťastného ostrova, aby vypadli, považují za urážku své cti a hrdosti. A  tu  trestají tak,  jak jim jejich „kultura“ a náboženství přikazuje.  

Kdy se ten jednozačný zákon Starého Testamentu: „…oko za oko, zub za zub…“ začal tlumočit jako „…oči zavírat, zuby zatínat…“???

Od té doby, co se vlády svobodných zemí staly poslušnými vazaly EU… Od té doby, co v rakouských politických kruzích mají slovo jenom levicoví humanisté, zblbnutí až k podlézavosti obavami, že když nebudou zavírat oči nad devastováním lidských práv „vlastních občanů“ , tak by mohl někdo, proboha,  zase vyřknout  to otřepané, ale stále účinné zaklínadlo: nacisté, rasisté, homofobisté….

Jenom za tyrkysově-zelenou fasádou tolerantní politiky se mohl nádor terorismu v Rakousku za poslední měsíce rozbujet do takových rozměrů, jak se to stalo teď ve Vídni.

IS-Sympatizant….Radikalista, pohybující se v kruzích islamistů. Žádost aby se mohl připojit k armádě IS mu byla zamítnuta. Touha bojovat za islám ho neopustila ani ve vězení, ve kterém si měl za ilegální překročení hranic i další delikty, odsedět celé dva roky. Na základě posudku, že je „deradikalizován“ a tudíž  i pro život v demokracii integrován, byl předčasně propuštěn.

Co je naprosto neuvěřitelné, a co se veřejnost dozvěděla až teď: přesto že byl tento člověk už léta sledován… že se vědělo o jeho stycích s islamisty….že celé jeho vzezření se odělo do „uniformy salafisty“….že tento „podezřelý“ dostal v prvním lockdownu dokonce zaměstnání jako „security“  v jedné vídeňské nemocnici…
To všechno přesahuje veškeré chápání….

Po propuštění z vězení byl dále sledován, a tak se vědělo, že poskytl útulek třem džihadistům, kteří přišli na „konferenci“ z Německa i Švýcarska. Po této návštěvě podnikl na Slovensku pokus, koupit munici….

Bratislavské  ministerstvo vnitra informovalo rakouské kolegy dne 13. září.  Ale až  20. září dostali odpověď ve smyslu: „….všechno je  pod kontrolou…předmětná osoba je permanetně sledována a tudíž …“  A tudíž nic…

Tato  nesmírně důležitá informace skončila v šupleti. Justice nebyla o tom vůbec zpravena. Nebyl zachován úřední postup. Nebyl zachován vůbec žádný postup.

Pár týdnů na to zavraždil ve Vídni ten „ostře sledovaný“ radikalista čtyři lidi.

Až tato akce „probudila“ parlament, ministry i starostu města Vídně, který ještě před měsícem ve svých předvolebních blábolech zdůrazňoval, že Vídeň je to nejbezpečnější město na světě.

Jaké štěstí, že návrh, aby policajti nesměli nosit střelné zbraně, byl odsunut po volbách  do zapomnění stejně, jako zelená paní ministryně, která ho už nestačila prosadit.

Na chvilku se zapoměnilo na virus CORONA. Politici byli na chvilku šokovanými občany donuceni soustředit  se na „VIRUS-TEROR“, se kterým žijeme už pár let, bez toho, aby se vyhlásil lockdown. Bez toho, aby se pracovalo na účinné vakcíně.

Postoj, který zodpovědní politikové zaujali, byl neuvěřitelný. Ministr vnitra Nehammer, který neměl přehled o situaci ve svém ministerstvu o nic větší, než pan Meier z Floridsdorfu, okamžitě přesunul tíhu obviňování a kritiku vlastní nechopnosti na svého předchůdce, bývalého ministra vnitra Herberta Kickla. A to byla taktika naprosto falešná. Zbabělá. Stejně jako jeho reakce na málem jednotný názor rakouských občanů na  okamžitou demisi.



BVT -  Federální úřad pro ochranu ústavy a boje proti terorismu. Speciální oddělení ministerstva vnitra, zabývající se sledováním podezřelých osob, radikálních islamistů. Obsazeno úředníky, kteří kromě červené partajní knížky něměli k vykonávání své funkce ani vzdělání, ani schopnosti - a ani ten pravý instinkt,  kterým se v určité pozici za určitých okolností musí disponovat. Žel, reorganizaci tohoto nanejvýše důležitého oddělení se ministru Kicklovi už nepovedlo dovést do konce. Byl zlikvidován tak rychle, že nestačil neschopné úředníky ani vyměnit, ani nový systém uvést do chodu.

A tím byl nekompromisní postup boje proti terorismu a islamizaci Rakouska zastaven.

Rakušané mají jednu průpovídku na situaci, když je někdo napálí a nechá stát „s otevřenou hubou“: „…Však ty přijdeš ještě jednou do mé ulice…“

Nynější ministr vnitra Nehammer, kancléřův „oddaný poddaný“, přišel do ulice degradovaného ministra Kickla“, toho svrženého archanděla, který teď dostal jedinečnou příležitost vytasit svůj  ohnivý meč. A také že ho tasil! S jakou radostí jsme poslouchali ten precizní, věcný, na ostří nože vycizelovaný útočný projev ex-ministra Kickla na adresu „neschopného“ ministra Nehammera, se nedá vůbec vylíčit ! Vždyť mluvil z duše všem občanům, kteří už po léta musí přihlížet, jak se v jejich vlastní zemi musí sami „integrovat“ na migranty, které musí živit, ze kterých mají strach a kteří jim dávají najevo, že pokud to nebudou dělat dobrovolně, tak je k tomu přinutí metodami jinými.

Jak se říká nějak „inteligentněji“ tomu, když někdo překroutí věci tak, že člověk nestačí zírat? Že tomu nemůže uvěřit? Že mu zůstane rozum stát? Že ho nad takovou neuvěřitelnou licoměrností může šlak trefit?  Snad svinstvo…a sice svinstvo de luxe…? Právě tato metoda překroucení faktů a argumentů byla použita.

Nebyla účinná. Protesty a jízlivé komentáře na adresu nejenom „vymlouvače“ ministra vnitra Nehammera, ale i na kancléře i pana prezidenta jenom tak pršely. Snad celé čtyři dny……

Pan prezident, který si při pádu na měkkých kobercích Hofburgu narazil kyčel, se právě rehabilitoval v nemocnici. Takže naštěstí nebyl mocen delšího posouzení a odsouzení. Alespoň toho jsme byli ušetřeni.

Kancléř Sebastian Kurz se s námi podělil o názor, že tito lidé jsou „tikající bombou“ a musí se proti nim zahájit rozhodná opatření. To jsme si přáli už před čtyřmi léty, když bomba začala tikat stále hlasitěji. Ale slíbil, že začátkem prosince předloží vláda  návrh nového zákona proti terorismu.  Takže za pár dnů bychom se měli dovědět, kolik mešit ve Vídni - o kterých se ví, že jsou prakticky „Mekkou radikalistů“ - bude zavřeno… kolik „Hassprädiger“, čili „imámů nenávist kážících “ bude vykázáno….

Zbývá jenom doufat, že i teroristé pochopí, že v době nynějšího  lockdownu nesmí vycházet po osmé hodině večerní a že v době denní je to povoleno jenom z důvodu nejnutnějšího obstarávání poživatin a léků ….A že pokud budou vycházet z důvodu jiných, mají policajti právo se jich na to podrobně vyptat bez toho, aby se cítili uraženi ve své hrdosti a drzouny omezujících jejich lidská práva odkázat do „patřičných mezí“…

Po tomto šíleném činu, se konečně justiční aparát, jedoucí už léta na nejnižší obrátky,  pokud jde o kriminalitu v těchto vrstvách, dostal do pohybu. Začalo zatýkání, a kupodivu i úspěšné. Ano, ty první dny se nám zdálo, že se konečně něco děje…

Těch pár „štěků“ opozice a liberálů, ke kterým se tito výjimečně na televizní obrazovce na pár minut dostali, mělo vzbudit dojem, že červená televize je neutrální, a tudíž nezastáva jenom funkci „buttlera“ oficiální vlády….

Po dalších nejméně deset dnů jsme v tuto proměnu věřili a začali doufat, že…. a zase nic! Bezprostřední nebezpečí bylo zažehnáno.

Tudíž se vrátili páni ministři a jejich šéfové, k tématu osvědčenému, s kterým mohou experimentovat,  manipulovat -  a získávat čas na upevnění svých, v těchto dnech povážlivě se viklajících židlí .

A tak Informace o tom, jestli se otevřou tradiční adventní stánky s punčem, soutěží o prvenství s informacemi o „brzké vakcíně proti viru“ …


Ale jedno jaké informace se nám denně až do otupění podávají. Všechny mají stejný účinek: Nedá se jim věřit. Nedá se na ně spoléhat.

Stejně jako se nedá spoléhat ani na ty, kteří je podávají.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)